(c) dess by Lea...

Přijímám přihlášky do Podzimního a Lesního klanu. Přihlášku pro Podzimní najdete zde a pro Lesní zde.


*Blog by měl procházet úpravami.*

...ale Kim je nejlínější kůže široko daleko.

Ano, já vím, to tempo opravování je hroznýé, ale musím se ospravedlnit! Vy byste nedostali
depku po tom, co větvičky křupali a kvalita úvozovek (i po Leuščině vysvětlení - za tenhle
čin bych ti měla postavit svatyni) se rovná -273,149806372 °C? Stručně řečeno se
BOJÍM otevřít novou kapitolu, protože se děsím dalších větviček, které jsou mimochodem
v poslední vydané části Příběhu Lesního klanu, která tu straší od září LOŇSKÉHO ROKU
(To jsem byla tak blbá?!), takže pokud se chcete pokochat....


Články opraveny až do konce prvního týdne února 2015.

V průběhu oprav do sebe nemusí příběhy klanů zapadat!


Prohlášení: Nepřivlastňuji si žádnou z postav E. Hunterové. Tento blog není psán za účelem zisku!

Slasti a strasti tohoto blogu

30. června 2017 v 22:16 | Kim |  Informace
Dívka si zastrčila neposedný pramínek vlasů za ucho. Stála na posteli v teniskách, džínách, triku se souhvězdím Cassiopeiy a batohem v rukou.
"Takže," odkašlala si. "Kafe," poklepala na termosku.
"Čokoláda, provaz, mrkve, mikina, mobil, sluchátka-a-a-a...,"
zahrabala hlouběji do černého batohu, "...Vypadá to, že mám všechno." Zamyšleně našpulila rty a rozhlédla se okolo sebe. "Tak snad."
Vlasy si poslepu svázala do neposlušného drdolu, batoh si hodila na záda a ohlédla se přes rameno. Na druhé straně pokoje visel obraz bílého koně v skoku.
"Tak pojď, brácho, pár krásných týdnů jsme se flákali, teď nás čeká práce," prohlásila a s těmito slovy naťukala na klávesnici vypnutého počítače kód: 92777777444666777777. (Tak schválně, kdo na to příjde?) Obrazovka se na okamžik rozzářila světlem, které bylo v jejím pokoji ve tři ráno všechno, ale zcela určitě ne přípustné. Ten okamžik však stačil na to, aby dívka prolezla obrazovkou a kůň z obrazu zmizel.





Blondýnka se ocitla ve výtahu plném podivných tlačítek. Nebyla na nich čísla, ale názvy článků jejího blogu. Některé měly zelenou, jiné modrou a některé červenou barvu. Ona stiskla čudlík červené barvy, který byl sedmý zeshora v levém sloupečku. Výtah se začal pomalu šinout vzhůru. Dívka se opřela o stěnu a začala si pobrukovat do tiché melodie, která vycházela z repráčku u protějších dveří. (Pomineme fakt, že se jednalo o velice konkrétní melodii, pro fanoušky Supernatural velice blízkou.)
"CINK!"
Výtah se zastavil a blondýnka vypadla ven do velké haly, protože se otevřely jiné dveře než očekávala, přímo ty za ní. Když tam tak ležela, částečně ve výtahu, částečně mimo něj, ozval se odněkud dusot kopyt, ale ne ten klasický. Bělouš, který se vynořil zpoza písmenka N, měl na kopytech gumové návleky, aby mu to na tmavě zelených dlaždicích neklouzalo. Jakmile doklusal k blondýnce, zastavil se, sklonil hlavu a vlhkými nozdrami jí začal očuchávat obličej.
"Ale no tak! Kapitáne! Fuj je to!" vyjekla dívka a okamžitě se vyhrabala na nohy. "Taky tě zbožňuju, ale to neznamená, že tě při každém setkání celou poslin-" Světla zablikala. "-tám." Světla zhasla. Bělouš vedle ní neklidně zafrkal.
"Klííííídek, brácho, všechno je..." Zahrabala v batohu pro mobil. "...v pohodě." Svítilna na mobilu zablikala, takže vyděsila koně ještě víc, dívka ho čapla za hřívu a zatřepala mobilem. Pruh světla se ustálil a osvítil tak čtyřnohého tvora, drobnou dlohosrstou šedivou kočičku.
"Co tady, pro Merlina, dělá Kapka?" zanadávala dívka a podrbala nervózního bělouše na krku. Ten tiše zafrkal.
"Pravda, v lednu dva tisíce patnáct vyšla ta jednorázovka," kývla blondýnka. "Do tý půjdeme příště."
Světla opět zablikala. Dívka zaúpěla. "Proč tu nic nefunguje!? Hrrrrr!"
Kapitán znovu zafrkal.
"Jo, já vím, moje chyba, fakt mi to nemusíš připomínat."
Bude mrkvička? zamrkal bělouš.
"Ne," našpulila rty blondýnka a trucovitě se otočila.
Ale no tááááák, Kimíííííísku, vždyť já jsem tak hodňoučký konííííííček.
"Ještě jsme neudělali vůbec nic!" protestovala Kim.
No já to tu nezdržuju... Tak dělej, vytáhni ten papír. Bělouši byla světla najednou ukradená.
"Komanduješ mě líp než Cuk Willa," prohlásila blondýnka, ale přesto vytáhla ze zadní kapsy zmuchlaný papír popsaný centropenem a plný zvýrazněných slov ne-li celých vět.
Kde začneme?
"První řádek, celá věta, špatný slovosled, chybí interpunkce." S těmi slovy se dívka rozešla, bělouš ji následoval. Světla zablikala.
Nesnáším celý věty.
"Nejvíc se při nich nadřeš, co?" zasmála se dívka.
Ale pak dostanu víc mrkviček. Kim by přísahala, že se Kapitán kulišácky usmál.
"Až předěláme první řádek, celou větu," zašklebila se.
Vždyť jo, kolik řádků ještě?
"Velký Ď," ukázala dívka na písmenko světle modré 3D písmenko velikosti almary.
Ďáblík, co?
"Neskákej mi do řeči! Malý p, malý s... Velký O! Jsme tu!"
Přečti mi tu větu, kterou tam chceš.
Dívka se nervózně zašklebila.
Ty ses rozepsala... Chjo...
"Eh..."
Ale no tááááák. Přiděláváš práci sama sobě.
"Jo a tobě taky."
Jsem rád, že na mě takhle myslíš. Odstavec?
"Mohutný zrzavý kocour..."
Nemohlas napsat Ohnivý stín? Je to kratší.
"Ne! ...vystrčil hlavu z učednického..."
Učednického? Nic proti, ale Ohnivý je válečník...
"Ty mi nepřestaneš skákat do řeči, co?"
Ne.
"Jsem ráda, že seš tak upřímnej."
Tos mě naučila ty.
"Pokračuj." Ozval se třetí hlas. Dívka se otočila. Na malém V seděl dlouhosrstý zrzavý kocour, kterému se v záři baterky leskla srst, Ohnivý.
Taky tě zdravím, pronesl jízlivě kapitán, za což si od Kim vysloužil dloupnutí do lopatky.
Co?
Od blondýnky dostal místo slovní odpovědi varovný pohled.
"Zajímá mě, co jsem dělal v učednickém doupěti," mňoukl válečník.
Dívka vzdychla. S válečníky to občas bylo pěkně složité, zvlášť když psala pasáž, která patřila pouze kocourům. Ti měli totiž o pozání větší ego než kočky.
"Mohutný zrzavý kocour vystrčil hlavu z učednického doupěte, ze kterého se vzápětí stěží vyhrabával jeho drobný učedník..."
"Mluví se tu o mně?" Ozval se jemný a optimistický hlas vpravo po řádku. Kim zvedla mobil, aby si na příchozího posvítila, i když moc dobře věděla o koho půjde. Z písmenka na písmenko skákal drobný černý kocourek.
"Ahoj, Ďáblíku," pozdravila ho blondýnka.
Zdar, kámo.
"Ahoj." Učedník se posadil vedle svého učitele, se kterým se přivítal dotknutím čumáčku.
"Na tohle se budu muset zeptat Deštíka," zamumlal si pod vousky.
Kim? Říkal něco?
Blondýnka, která byla v ten okamžik skloněná k papíru, opět zvedla pohled a posvítila si na černého kocourka. Učedník nasadil prosebný pohled.
"Kdo?" otázala se bělouše.
Ale nic.
Dívka si odkašlala. "...vystrčil hlavu z učednického doupěte, ze kterého se vzápětí steží vyhrabával jeho drobný černý učedník. Ten se v polovině cesty k šípkovému tunelu zastavil, zazíval..."
Jako na povel se tak i stalo, Ďáblík skutečně zazíval.
"...a vzápětí se otřepal, jak se ze sebe snažil dostat ranní únavu."
Všechno?
"Jo." S těmi slovy mrkla na hodinky. "V kolik má dorazit Dým?"
"Za deset minut po nás," mňoukl Stín.
"Tak to máme co dělat," broukla si pod vousy Kim.
Rozkazy?
"První věta pryč, kromě šípkového tunelu, doupěte a předložky k."
Fajn, dělej. Kapitán přiklusal k prvnímu slovu, kocouři nahoře zalovili někde ve středu prvního písmena, z kterého vytáhli dva kožené popruhy zakončené karabinami. Blondýnka odběhla pro chomout, který jemně nasadila Kapitánovi kolem krku a připnula do něj karabiny. Bělouš několika cvalovými skoky vpřed odtrhl slovo od zbytku věty, dívka odepla popruhy od chomoutu a vytáhla mramorovou píšťalku. Zapískala. Ona nic neslyšela, ale všichni tři její čtyřnozí přátelé našpicovali uši. Halou zavál vítr a ze tmy nad blondýnkou se vynořil obrovský orel, popadl slovo a zmizel s ním zpět ve tmě.
"Díky, Meneldore!" křikla za ním Kim a společně s Ohnivým, Kapitánem a Ďáblíkem se vrhla na opravování zbytku věty.





// Zdravím všechny, kteří přetrpěli tuto slátaninu a dorazili až sem!
Doufám, že jsem nikoho nezklamala. (Určitě jo, raději byste tu totiž viděli něco s více válečnickou tématikou, co? :D )
Dovolte mi, abych vám vysvětlila toto. *Ukazuje na článek.* Někteří z vás si už určitě všimli toho sloupce nahoře v horním okně, který vysvětloval proč to leze všechno tak pomalu. Kim ztratila slova. Takže si to přečtěte tam. :D
Vaše LÍNÁ Kim
PS: Nekontrolovala jsem gramatiku, tak snad jste nedostali infarkt...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lea Lea | 1. července 2017 v 13:10 | Reagovat

Aaach, to opravování ti nezávidím :-D já ty své nejstarší články buď smazala, nebo je opravila už kdysi dávno. A za ty uvozovky není zač :D píšu to pořád někomu, ale ne že by se mě někdo všímal, huh.
A tenhle článek je opravdu perfektní! :3 Líbí se mi narážka na Supernatural a celkově tu blogovou atmosféru, je to neskutečně originální :D

2 Gepardí měsíc Gepardí měsíc | E-mail | Web | 1. července 2017 v 16:38 | Reagovat

Dobrý. Ale jinak trochu kravinka... :-)  :-D

3 Kim Kim | Web | 1. července 2017 v 20:13 | Reagovat

[1]: Díky moc :D

[2]: Díky za názor, na reakce jsme byla zvědavá. :D Chápu, že většina z vás čeká na další díly příběhů, (A ještě to nejspíš nějaký ten pátek potrvá...) ale díly, které momentálně opravuji, už nejsou (většinou) v tak hrozném stavu jako ty předchozí, takže by to mělo jít kapánek rychleji. :D Snad :-?

4 Inka Inka | E-mail | Web | 3. července 2017 v 17:30 | Reagovat

to je boží! pěkně jsem se nasmála! :D ale nechtěla bych, nooo... :-D
(miluju Cuka! :3 a Halta, ale to je trochu vedlejší... :'D)
máš přesnější absolutní nulu, než já ve fyzice! to není fér! :-|

5 Kim Kim | Web | 4. července 2017 v 22:48 | Reagovat

[4]: Díky moc :D
A s tou nulou mi pomohla tetička wikipeide :-D
(Jo já taky :D <3 )

6 Gepardí měsíc/pribeh-ohnivouse Gepardí měsíc/pribeh-ohnivouse | E-mail | Web | 18. srpna 2017 v 14:27 | Reagovat

Kim prosím napiš už nějaký nový článek. Začínám mít pocit, že tvůj blog je neaktivní.

7 Kim Kim | Web | 18. srpna 2017 v 22:08 | Reagovat

[6]: On to nebude jen pocit :D, to bude tvrdá realita. Myslím na vás, nebojte se, ale sama netuším, kdy se to všechno konečně rozjede :D

8 Inka Inka | 19. října 2017 v 9:10 | Reagovat

[7]: joo, ten pocit znám... :D

9 AmberPaw AmberPaw | 9. prosince 2017 v 15:47 | Reagovat

[7]: Kim... :-(
(Už je přece PROSINEC!)

10 Kim Kim | Web | 9. prosince 2017 v 16:09 | Reagovat

[9]: No... to mi povídej... Za tu lenost si zasloužím ukamenování, já vím :-( Pokusím se něco opravit do Vánoc, teď už to snad bude postupovat rychleji... :-?

11 AmberPaw AmberPaw | Web | 3. ledna 2018 v 11:38 | Reagovat

[10]: Teď je leden... ;-)
Povedlo se? :D

12 Kim Kim | 24. ledna 2018 v 20:48 | Reagovat

Eeeeh... jedna kapitola se povedla. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama