(c) dess by Lea...

Přijímám přihlášky do Podzimního a Lesního klanu. Přihlášku pro Podzimní najdete zde a pro Lesní zde.


*Blog by měl procházet úpravami.*

...ale Kim je nejlínější kůže široko daleko.

Ano, já vím, to tempo opravování je hroznýé, ale musím se ospravedlnit! Vy byste nedostali
depku po tom, co větvičky křupali a kvalita úvozovek (i po Leuščině vysvětlení - za tenhle
čin bych ti měla postavit svatyni) se rovná -273,149806372 °C? Stručně řečeno se
BOJÍM otevřít novou kapitolu, protože se děsím dalších větviček, které jsou mimochodem
v poslední vydané části Příběhu Lesního klanu, která tu straší od září LOŇSKÉHO ROKU
(To jsem byla tak blbá?!), takže pokud se chcete pokochat....


Články opraveny až do konce prvního týdne února 2015.

V průběhu oprav do sebe nemusí příběhy klanů zapadat!


Prohlášení: Nepřivlastňuji si žádnou z postav E. Hunterové. Tento blog není psán za účelem zisku!

Mládí Polární hvězdy II

26. května 2015 v 22:17 | Kim |  Podzimní klan - ostatní
Ahoj, po týdnu zpět.
:D Snad se díl bude líbit a nenechte se odradit začínajícím náporem ze strany učitelů. :3
Kim


Malá kočička se plížila podrostem, z křoví se vynořil zrzavý kocourek. ,,A tady si." ,,Vyplašil si mi kořist." Prohlásila zklamaně kočička a pohledem doprovodila prchající veverku na strom. ,,Promiň, ale…všichni lovíme na skalách. Tak jestli se k ním nechceš přidat?" ,,Co my zbývá. když si tím funěním rozehnal kořist široko daleko." Mňoukal provokativně kočička. ,,Já jsem nechtěl." Vypískl kocourek zvýšeným hlasem, který zněl trošku přiškrceně. ,,Ty nikdy nechceš, ale vždycky se ti to povede." Zavrtěla kočička hlavou a ohlédla se za kocourkem, který ji dvěma skoky dohnal. ,,Předpokládám, že jste na bílých?" ,,Nehodlám riskovat, že spadnu ze srázu rovnou do náruče Letních." Prohlásil kocourek. ,,Ach, jo." ,,Co, ach jo." Nadzvedl obočí. ,,Nic, potřebovala jsem si ulevit." ,,Kdo bude u Severáka poslední , vysvětluje Měsíci, proč jsme měli díru zkrs na zrs v doupěti pryč z tábora." ,,Copak za to můžu, že Taj měla hlad a byla líná to vzít vchodem." S těmito slovy se bílá kočička rozběhla ze kocourkem, který jistými skoky zamířil ke skalám. Bílá přeskočila kmen, vyhnula se jednomu z javorů a svižnými kroky pokračovala dále. Za chvilku běžela s kocourkem bok po boku, vyměnili si pohled a když oba naráz dorazili k šedému ozvala se bílá. ,,To nemá cenu." ,,Pro jednou." Ozval se zrzavý a oba začali hledat v okolí nějakou kořist, která by jim i klan zajistila večeři a pochvalu od učitelů, kterou přece jen nedostali vždy a všichni.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lea Lea | 29. května 2015 v 21:38 | Reagovat

Super! Jako vždy. I když se v tom maličko ztrácím ;)

2 Kim Kim | 31. května 2015 v 21:11 | Reagovat

[1]: Já bych se taky ztrácela, jen si tak nějak představuju jejich učednická léta. XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama